Vyber si nenáročný druh zeleniny...
Za krátko ochutnáš ty nejšťavnatější listy a plody, o kterých přesně víš, z čeho vzešly.
SALÁT
VYPĚSTUJEŠ SNADNO, RYCHLE, I NA MALÉM PROSTORU, OD JARA DO ZIMY.
Můžeš ho doma předpěstovat, nebo vysít přímo na záhon a vyjednotit. Můžeš sklízet celé hlávky, postupně trhat lístky, nebo opakovaně seřezávat mladé rostliny. Saláty milují lehkou výživnou půdu, hodně vody a slunce. Odrůdu vybírej pečlivě podle toho, jaký salát ti chutná a kdy chceš sklízet.
Stejně jako tobě bude salát chutnat i slimákům. Řešení – mladé salátky pěstuj v bezpečí a na záhon přesaď až robustnější rostliny.
Chuť vlastního čerstvého salátu tě odrovná, je nesrovnatelná s chutí prodávané zeleniny v supermarketu.
Pozor, semínka salátu začínají klíčit, jakmile je půda hezky prohřátá, cca 25 stupňů. Když chceš začít brzy, je potřeba doma předpěstovávat, nebo využít pařeniště, v ideálním případě skleník. Salát ti vykvetl a nevytvořil hlávku? Na vině jsou dlouhé dny a vysoké letní teploty – musíš vybrat pozdnější odrůdu.
Listový salát otrhávej postupně, vybírej největší lístky z vnější strany.
.....
Hlávkový salát, římský salát a ledový salát uřízni jako dospělé rostliny.
.....
Polníček, mibunu, pak choi opakovaně seřezávej. Rostliny budou dorůstat.
HRÁŠEK
DOMÁCÍ HRÁŠEK MÁ NEOPAKOVATELNOU ČERSTVOST. Hrášek výborně poroste v pohnojené a vlhké půdě. Nesnáší zimu, přemokření, sucho a vedro. Vysévá se už od března. Na místo, kde nepraží celý den slunce. Sází se do dolíčků po 3 nebo hustěji vedle sebe do řádků vzdálených cca 10 cm. Existují pnoucí i poléhavé odrůdy. Jako opora se výborně hodí svázané lískové větve.
Jakmile se objeví první lusk, rostlinku zaštípni. Konečky přidej do salátu.
Za 3 měsíce si pochutnáš na mladých křupavých luscích. Hrášek vysazuj postupně a budeš mít stálý přísun zelených kuliček po celé léto. Hrášku není nikdy dost!
Nebaví tě loupání?
Vyber cukrový hrášek a pochutnáš si na celém lusku.
.....
BRAMBORY
Z JEDNÉ HLÍZY VYPĚSTUJEŠ AŽ 10 NOVÝCH BRAMBOR. Kouzlo. Připrav se už na podzim. Zaryj do půdy zelené hnojení, nebo záhon pohnoj živočišným materiálem. Na jaře půdu prokypři minimálně do hloubky 20 cm.
Vyber tu pravou odrůdu. Je jich aktuálně okolo 140.
Jak píšou na sáčku v obchodě, A je do salátů, B přílohový univerzál, C do kaše a knedlíků. Dělí se podle vegetační doby (jak dlouho jim trvá, než dorostou) na velmi rané, rané, polorané a pozdně rané. Nejranější jsou nejsladší, ale nedají se dlouho skladovat.
Před sázením nech brambory na teplém a světlém místě naklíčit. Sklidíš je dříve a lépe je ochráníš před škůdci a plísní.
Brambory sázej do řádků vzdálených cca 65 cm, na délku větší stopy (cca 30 cm).
Na záhoně je několikrát přihrň, aby nové hlízy nebyly na světle a nezezelenaly. Zelené brambory jsou jedovaté.
Na pole s košíkem vyraž, jakmile raným odrůdám opadají květy, pozdním zežloutnou natě a listy.
Brambory seženeš v barvě klasicky žluté,
ale i červené a modré
.....
Když je pěstuješ v tmavém hlubokém kontejneru, zeminu nemusíš dál vrstvit. Pohlídej si, aby nádoba spolehlivě odváděla přebytečnou vodu.
.....
RAJČATA
V NAŠICH PODMÍNKÁCH JE VŽDY NASTARTUJEŠ DOMA. Jinak by ti plody nestihly dozrát.
Semenáčky z výsevní misky přepikýruj do kelímků s prvním pravým listem. Jakmile rostlina doroste do výšky aspoň 10 cm, ještě jednou ji přesaď do kontejneru o průměru nejméně 7,5 cm. Kořeny rajčete potřebují k vývoji prostor a v budoucnu se ti tahle práce navíc vrátí v podobě silných sazenic.
Do volné půdy jsou sazenice připraveny, mají-li cca 25 cm a objevují se první květy. Polní odrůdy budeš pěstovat s úspěchem venku, choulostivější patří do skleníku, proto čti přebaly semínek. Pod širým nebem začneš až po posledních mrazech, tzn. po 15. květnu.
Přísně biologicky vzato je rajče ovoce. Rajče nepatří do lednice.
Doporučený spon je 50 x 100 cm. Tyčkové odrůdy necháš růst na jeden výhon a zajistíš jim pevnou oporu. Koncem července zakrátíš vrchol nad posledním květenstvím. Zabírají málo místa, ale celou sezónu zaštipuješ. S keříčkovými rajčaty to je jednodušší. Nevyvazují se a nemusí se zaštipovat, nicméně plodí kratší dobu.
Tyčkové rajčte roste “donekonečna”, může dorůst i 6 m. Zaštipuje se boční výhon vyrůstající pod úhlem 45 stupňů mezi stonkem a postraním listem. Odstraňují se i výhony vyrůstající u země.
Po přesazení rajčata vydatně zalévej. Jedekrát týdně pohnoj biologickým hnojivem. U stabilizovaných a silných rostlin zálivku a hnojení sniž. Když není pařák, zalévej co 3 dny. Hnoj jednou za 2 týdny. Rajčata nemají rády teplotní výkyvy. Potká-li se chladná noc s deštivým dnem, začnou praskat. Rajčata jsou odolná, uškodíš jim spíš přílišnou péčí.
Odstraň listy, když zastinují dozrávající plody nebo když zežloutnou.
Rajčata milují světlo, horko a teplé noci. U nás budou mít vždycky tvrdší slupku a méně sladkou chuť než v Itálii. Když máš skleník, hezky ho přes den provětrej a před večerem, než se ochladí, zavři.
Přísně biologicky vzato je rajče ovoce.
.....
Rajče nepatří do lednice.
.....
K pěstování můžeš využít velké pytle. Na malém prostoru se dají osázet truhlíky kompaktními odrůdami. Nezapomeň na drenáž.
......
