Založení zeleninového a smíšeného záhonu
Tvoje zahradnické dobrodružství může začít...
DOBŘE SI PROMYSLI, KDE ZÁHON UMÍSTÍŠ. Zeleninový nebo smíšený záhon roste rychle a bude potřebovat častou kontrolu. Nejlépe bys ho měl/a mít nadohled z domu, což tě donutí jej udržet bez plevele, sklidíš v pravý čas a bude tě těšit se na něj dívat.
Vybíráš místo, které patří k nejosluněnějším
....
Většina zeleniny potřebuje minimálně 6 až 8 hod. slunečního svitu. Pokud to jde, najdi kousek pozemku, kde slunce svítí 10 až 12 hod. Většinou nezáleží na světové straně, na kterou je záhon orientován, ale na okolí. Budovy, stromy, ploty a další hmota vrhá v průběhu dne stín. Když připravuješ záhon brzy z jara, dej pozor na listnaté stromy v okolí, které můžou v průběhu sezóny vybrané místo zastínit.
Vybereš-li místo pro záhon na severní straně domu, musíš ho dát minimálně do vzdálenosti 1 výšky budovy, tak aby její stín záhon nepřekryl. Oproti tomu na jižní straně domu může být až u jeho paty a bude vždy osluněný. Jihozápadní orientace je v chladnějších oblastech lepší, protože odpolední slunce více hřeje.
Při plánování nezapomeň na snadný přístup k vodě a zvaž veškeré možnosti, jak nejefektivněji zalévat. Kohoutek u záhonu, nebo kapková závlaha jsou nejpohodlnějším řešením.
....
Zamysli se nad kvalitou půdy. I když zvolíš vyvýšený záhon, kořeny se dostanou do existující vrstvy půdy, proto si musíš být jistý/á, že je bez jakékoli kontaminace, která by mohla ohrozit tvoje zdraví. Máš-li minimální pochybnost, radši půdu otestuj. Nebo postav vyvýšený záhon alespoň 80 cm vysoký. Problém může být okolní vegetace, zejména zakrslé jehličnany a tuje. Jejich kořenový systém je mělký a rozpínavý. Bude-li záhon v jejich blízkosti, hrozí, že budou rostlinám ubírat živiny a jejich kořeny jím prorostou. U vyvýšeného záhonu můžeš dno ochránit hustým pletivem, nebo propustnou pevnou geotextilií.
Nemůžeš se rozhodnout, na jak velké ploše začneš zahradničit? Nejprve to rozjeď v malém. Jakmile nabydeš první zkušenosti, získáš i lepší představu o tom, kolik času péče o záhon zabere. A budeš vědět, jak naložíš se sklizní.
Typový záhon může mít 120 x 240 cm. Šířka 120 cm vyhovuje v případě, že budeš mít záhon přístupný z obou stran. Pokud se k němu dostaneš jenom z jedné strany, zvol šířku 60 cm. Ulička mezi jednotlivými záhony v úrovni terénu bude alespoň 45 cm široká, a pak pohodlně projedeš i s kolečky. U vyvýšeného záhonu to chce 60 cm, aby byla pohodlná. Při plánování délky a rozložení jednotlivých záhonů, mysli na to, jak ušetřit každý krok. Snadná přístupnost záhonů zásadně ovlivňuje tvoji motivaci o ně pečovat.
JAK PRAKTICKY PŘIPRAVIT ZÁHON?
Strhni drn trávy a plevele. Půdu zryj. Ručně to půjde těžko, rotavátorem mnohem lépe. Záleží do jak velkého kousku ses pustil/a. Mráz většinu plevele spolehlivě zlikviduje. Na jaře rozkopeš drny a hráběmi půdu srovnáš. Pokud to jde, zase do půdy zapravíš kompost.
Strhni trávu a plevel z povrchu, půdu prokypři rytím a ideálně obohať kompostem. Záhon hráběmi urovnej. 2 týdny nech půdu odpočinout. Zemina slehne vlivem vlhkosti a počasí a zmizí větší vzduchové kapsy. Odstraníš zbylý plevel a můžes sypat semínka nebo sázet rostlinky.
Na vytýčený prostor pro záhony pokladeš nepotištěnou lepenku, pořádně ji zaliješ a nahrneš na ni minimálně 10 – 15 cm vysokou vrstvu kompostu. Lepenka zabraňuje přístupu světla a po čase zapříčíní rozklad plevele. Sama se půdními vlivy rozloží. Vrstva kompostu nabízí ideální půdní podmínky pro pěstování.
Strhni vrchní vrstvu trávy a vidlemi prokypři půdu. Postav konstrukci a boční stěny záhonu zaizoluj nopovou fólií. Nechceš-li pěstovat v plastu, nopce se vyhni. Na dno záhonu polož králičí pletivo a začni vrstvit dřevnaté zbytky, odkopané drny trávy. Drny můžeš i zkompostovat, ale pokud jsou hodně zaplevelené, měly by se ještě pročistit. Další vrstva může být biologický odpad z kuchyně, hnůj, tráva, sláma, listí, uleželý kompost a na závěr kompost prosátý, smícháný se zeminou.